Bouřka

6. srpna 2013 v 15:39 | Betty Liss♥ |  Diary
Seděla jsem u po čítače a nevnímala, co se děje kolem mě. Až když si spolu začali rodiče vykládat o bouřce, která se k nám blížila. V tu chvíli mi Gabča napsala: ,, Jdu spát, je bouřka a jsem unavená tak si něco pustím." Tak jsem se s ní rozloučila a dělala dál svou práci, což znamená, že jsem jen tak, bez jakéhokoliv úmyslu, brouzdala ve vodě modrého Facebooku.
Najednou z ničeho nic se obrazovka počítače rozhodla jít spát a zčernala. Hned na to se k ní přidal celý počítač. Řekla jsem to rodičům a šla na balkon.
Viděno zde
 


Chvíli po té přišla mamka a začaly jsme si povídat. ,, Tady to tolik vidět není. Sice se to točí ze všech stran, ale v ložnici to půjde vidět určitě lépe. ", řekla.
Tak jsem se zvedla z nové skládací židle a odebrala se do ložnice.

Tam jsem si sedla na postel svých rodičů a dívala se na změť blikajících světel. I když mamka říkala, že tady to bude vidět lépe, stejně se zdálo, že by to bylo lepší z kuchyně naší sousedky. Tam jsem ale o půl desáté večer opravdu namířeno neměla.Za chvíli se opět objevila máma a začala si se mnou zase povídat.

,,To vypadá, jako kdyby někdo pořád mačkal vypínače.", zasmála jsem se.
,,Hmmm... Ale je to hrozné. Hasiči jsou určitě v pohotovosti. Ti budou mít dneska práce..." , řekla mi na to mamka.
,,To jo. Hrůza to sice je. Ale krásná..."
,,No, ale co takový kulový blesk?" , strachovala se.
Tak jsme si povídaly ještě chvíli, ale mamku to přestalo bavit a šla rozsvítit hromničku.

Nakonec jsem se přemístila do pokojíčku. Zavřela jsem za sebou dveře, vytáhla žaluzie a zavřela okno. Chvíli jsem stála u něj stála, ale pak jsem skončila na posteli. Ležela jsem tam, ponořená do svých myšlenek, dívající se na blesky, keté se objevovaly pokaždé někde jinde a já jen přemýšlela, i když jsem vlastně v hlavě neměla vůbec nic.

Pak jsem si hrála a vzpomínala na dětská léta. Vždy, když jsem luskla, někde se objevil blesk. Na malý okamžik jsem zavřela oči. Málem jsem usla a tak jsem se rychle zvedla a šla se převléct do pyžama.
Znovu jsem se schoulila na postel, sundala si brýle a stále jsem se dívala na ten tanec světel a poslouchala tu hudbu hromů, které duněly ze všech stran.

Nějakou dobu jsem snila s otevřenýma očima, ale díky tomu, že jsem byla opravdu unavená, má víčka klesla, já se otočila ke zdi a do rána jsem snila s očima zavřenýma...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist